Vítejte na stránkách Mykologického klubu Nezvěstice.

Sírovec žlutooranžový  Laetiporus sulfureus (Bull.) Murrill

 

Popis: Klobouky 50–400 mm, v mládí hlízovité, později polokruhovité, vějířovité, přirostlé bokem. Jsou masité, silné 10–40 mm, ve stáří na okraji často zvlněné, mají jakoby ojíněný povrch, barvu žlutou, žlutooranžovou až  oranžovou, ve stáří krémovou a světlejší. Někdy bývají soustředně pásované. Dužnina je za mlada měkká a velmi šťavnatá, aromatická, později drobivá, ve stáří tvrdá, suchá, lámavá, barvy v mládí sírově žluté, později vybledlé nažloutlé až bělavé.  Za čerstva má výraznou houbovou vůni a nakyslou chuť. Většinou narůstají střechovitě nad sebou, mohou vytvořit trsy až 80 cm široké. Rourky jsou 3–5 mm dlouhé, sírově žluté, s póry drobnými, okrouhlými,  sírově žlutými až žlutookrovými. V čerstvém stavu vylučují kapky tekutiny. Výtrusný prach má bílou až světle krémovou barvu, výtrusy jsou bezbarvé, hladké, elipsoidní, velikosti 5–7 × 3,5–4,5 µm.

 

Výskyt: Roste hojně v květnu až říjnu jako parazit na poškozených kmenech a pařezech listnáčů, zejména vrb, dubů, topolů, akátů a ovocných stromech (třešeň, hrušeň, atd. ) Najdeme ho v porostech kolem vodních toků, v sadech, zahradách a parcích. Vytváří plodnice až 1 m široké a několik kilogramů těžké. Podle velikosti a zbarvení je to velmi snadno určitelný druh.

 

Využití:  Je  jedlý, ale  jen v  mládí,  pokud  jsou plodnice ještě  šťavnaté. Je dobrý smažený jako řízky,  hodí se k nakládání do  octa i jiným   kuchyňským   úpravám. Chutnější   jsou plodnice z ovocných stromů.

Poznámka: Způsobuje intenzivní hnědou hnilobu dřeva.

 

Sírovec_žlutooranžový.JPG
Sírovec žlutooranžový.JPG
Sírovec žlutooranžový.JPG
Sírovec žlutooranžový.JPG
Chraňte naše krásné lesy a houby v nich !
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one