Vítejte na stránkách Mykologického klubu Nezvěstice.

Hlíva plicní Pleurotus pulmonarius (Fr.) Quél.

 

Popis: Klobouk je v průměru 515 cm široký, škeblovitý, lopatkovitý, v mládí nízce sklenutý a na okraji podvinutý, později až vějířovitý s potrhaným okrajem. Hladký a lysý povrch má bělavou, nahnědlou  nebo krémovou barvu, někdy až šedookrovou, při suchu na okrajích žloutnoucí. Lupeny jsou husté, pružné, sbíhající daleko na třeň, bělavé až světle krémové, ve stáří a při zasychání žloutnou. Třeň je výstřední nebo boční, 1–6 cm dlouhý, tuhý, bělavý, dole bíle plstnatý. Dužnina klobouků je v mládí bílá nebo bělavá, pružná a šťavnatá, později ve stáří sušší, značně tuhá, skoro gumová, žloutne a "voní" jako po moči. V mládí má nenápadnou moučnou vůni a nasládlou chuť. Výtrusný prach je bělavý s fialovým odstínem.

 

Výskyt: Roste místy velmi hojně v květnu až říjnu v listnatých a smíšených lesích, parcích a zahradách, v trsech na živém i odumřelém dřevu listnatých stromů, zvláště buků, jeřábů, topolů, bříz, osik.

 

Využití: Je to jedlá, velmi chutná houba, vhodná za čerstva k jakékoliv kuchyňské úpravě. Podobně jako hlíva ústřičná má léčivé a preventivní účinky. Dá se pěstovat i uměle. Starší tuhé  plodnice nesbíráme kvůli horší stravitelnosti.

 

Poznámka:  Od hlívy ústřičné se liší o něco menšími plodnicemi, světlejšími barvami klobouku a hlavně dobou výskytu v letních měsících. Hlíva ústřičná roste od podzimu do zimy, při mírných teplotách ji nacházíme po celou zimu.

Hlíva plicní.jpg
Hlíva plicní.jpg
Hlíva plicní 2.jpg
Hlíva plicní 3.jpg
Chraňte naše krásné lesy a houby v nich !
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one