Vítejte na stránkách Mykologického klubu Nezvěstice.
Čirůvka fialová - obrázek

Čirůvka fialová - obrázek

Čirůvka fialová Lepista nuda (Bull.) Cooke

Popis: Klobouk v průměru 50–150 mm, v mládí je sklenutý s podvinutým okrajem, později často zvlněný, nízce vyklenutý až plochý, hladký a masitý. V mládí je živě fialový, modrofialový, stářím bledne do hnědofialova až okrova. Lupeny jsou husté, zoubkem připojené, nepříliš vysoké, zpočátku fialové, ve stáří hnědofialové. Třeň je 50–100 mm vysoký, 10–30 mm tlustý, válcovitý až kyjovitý, zprvu fialový, pak šedomodrý až šedobílý, v dolní části světle fialově plstnatý. Ve stáří je od výtrusů často bělavě poprášený. Dužnina je tlustá, pevná, fialová, později měkne a bledne. Vůně příjemně houbově sladká, chuť lahodná. Výtrusný prach je bílý až krémový. Ve stáří jím mohou být pobledlé lupeny klobouku jemně poprášeny. Výtrusy velikosti 6-9 x 4-5 µm, elipsoidní, jemně zrnité, barvy velmi slabě narůžovělé.

 

Výskyt: Roste velice hojně, jednotlivě nebo v početných skupinách, často v kruzích, v září až listopadu, ojediněle i v květnu. Najdeme ji v lesích všech typů, v parcích, sadech a zahradách, hlavně v místech bohatých na humus.

 

Využití: Je to velice oblíbená jedlá houba, jedna z nejchutnějších podzimních hub. Vyžaduje delší tepelnou úpravu, protože syrová nebo nedostatečně tepelně upravená může  způsobit příznaky otravy, jako jsou žaludeční potíže a zvracení. Díky své příjemné vůni i chuti je v kuchyni všestranně využitelná. Je vhodná a výborná k nakládání do sladkokyselého nálevu, kde působí velmi esteticky, velmi dobrá je do houbových směsí, omáček i polévek.

 

Poznámka: V syrovém stavu obsahuje látky, které rozkládají červené krvinky. Tyto látky ( Hemolyzin ) se vařením ničí, proto je nutno ji dobře tepelně zpracovat. Snižuje hladinu cukru v krvi.
Čirůvka dvoubarvá - obrázek

Čirůvka dvoubarvá - obrázek

Čirůvka dvoubarvá Lepista saeva  (Fr.) P. D. Orton

 

Popis: Klobouk 50-150 mm, polokulovitý, pak mírně klenutý až plochý, hladký, zbarvení okrově šedé, světle hnědé s přesahem do  béžové barvy. Lupeny jsou světlé, bělavé až béžové, úzké, výrazně vysoké, připojené malým zoubkem. Třeň je středně tlustý 10–30 mm a vysoký 30–90 mm, válcovitý, nahoře vločkatý, v mládí celý krásně fialový, v horní části později bělavý až světle fialový. Dužnina je pevná, šťavnatá, vodnatě bělavá až šedobéžová, neměnná, vůně příjemná, houbová až sladká, chuť mírná. Výtrusný prach je špinavě slabě narůžovělý. Výtrusy jsou velikosti 6-8 x 4-5 µm, elipsoidní, na povrchu bradavičnaté.

 

Ekologie a rozšíření: Roste velice hojně na otevřených travnatých plochách, loukách, pastvinách, v sadech, zahradách a parcích, nebo ojediněle v prosvětlených a rozvolněných listnatých lesích. Roste nejčastěji pospolitě ve  skupinách a v kruzích. Houby se objevují od pozdního léta po celý podzim, ojediněle i brzy na jaře.

 

Využití: Je to jedlá a velmi masitá houba, která patří mezi často sbírané houby. U houbařů je ceněná pro svůj masový a pozdní výskyt, kdy už mnoho ostatních hub neroste chuť a všestranné kuchyňské využití. Nejčastější úpravou jsou asi obalované a smažené klobouky, dobrá je jako škvarky a pro svou aromatičnost je také výborná k nakládání do octa. Někomu může připadat její vůně nepříjemná, někdy „voní“ po myšině, v tomto případě nedoporučuji její sběr. Nutná je delší tepelná úprava.

 

Poznámka: Je to velmi dobře poznatelný druh, podle lila třeně, výrazně dvoubarevné plodnice a místem výskytu.

Čirůvka májovka - obrázek

Čirůvka májovka - obrázek

Čirůvka májovka - Calocybe gambosa (Fr.) Singer

 

Popis: Klobouk je široký 40–120 mm, v mládí téměř polokulovitý, později vyklenutý až plochý, ve stáří často zvlněný s podvinutým okrajem. Je masitý, tuhý, s hladkým, za vlhka mírně slizkým povrchem. Barva je bílá, bělavá, u žluté odrůdy okrová až nažloutlá, ve stáří až hnědavá. Lupeny jsou nízké – do 9 mm, husté, tenké, u třeně zoubkem připojené, někdy i přirostlé. Mají bělavou barvu, ve stáří krémovou až okrově žlutou. Třeň je silný, plný, válcovitý, podélně vláknitý, dlouhý 30–80 mm a široký 10–30 mm. Je bělavý až okrově žlutý nebo krémový. Dužnina je pevná, bělavá a má typickou výraznou vůni po mouce a příjemnou chuť. Výtrusný prach je bílý, výtrusy vejčité, hladké a bezbarvé 4–7 × 2–4 µm.

 

Výsky: Roste velmi hojně v dubnu až červnu, ve vyšších polohách i na počátku léta. Vyskytuje se nejčastěji ve skupinách nebo v kruzích na otevřených travnatých místech – na loukách, mezích, v sadech, zahradách, v lužních lesích, u cest a na okraji lesů. Uvnitř lesa většinou neroste. Na stejných místech ji můžeme najít mnoho let.

 

Využití: Je  to jedlá, velmi dobrá  a chutná houba, všestranně  upotřebitelná  v kuchyni, dá  se i sušit i nakládat do octa. Nejlepší je asi ve smetanové omáčce J

Poznámka: Snižuje koncentraci cukru v krvi.

Chraňte naše krásné lesy a houby v nich !
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one